INSPIRACE‎ > ‎

JAK SE PRIPRAVIT NA ZIMU


V přírodní zahradě neuvidíme ani na podzim a v zimě odhalenou půdu, kde by na záhonech nerostlo vůbec nic.


Jak víme, v přírodě je přirozené, že je půda vždy zakrytá a tak pokud se rozhodneme přece jen některé porosty upravit na zimu, pokládáme stonky rostlin zpátky na záhon jako pokryv půdy, který slouží jako skrýš pro přezimování vítaných predátorů v zahradě (těch, kteří se vypořádávají s těmi nevítanými), a také jako potrava pro drobné živočichy. 

Pokud jsme pěstovali například svazenku nebo měsíček během léta, mohly nám již vysemenit a znovu vyrůst a půdu mezi trvalkami tak pokrývá ještě zelený porost. Ten při tužších mrazech sice zmrzne, ale zůstane jako ochrana a mulč až do jara. Pokrytá půda mezi rostlinami je zárukou toho, že ani trvalky nám nevymrznou a případné velké jarní tání neodplaví půdu mezi nimi.

Před zimou můžeme některé rostliny ještě přikrýt, a to zejména ty choulostivější jako jsou šalvěj, tymián, levandule nebo saturejka, slámou anebo ostříhanými vršky jiných bylin – třeba měsíčku. Rozhodně se vyplatí tyto rostliny před zimou nestříhat a nechat tuto úpravu až na jaro. Ponechané vršky rostlin fungují jako přirozená ochrana před mrazem a slouží i pro ptáčky jako sedátka, ze kterých mohou pozorovat a lovit případné housenky a larvy.

Ptáci v zahradě jsou naši velcí pomocníci a tak na ně pamatujeme a zbytečně jim neodnášíme jídlo, které oni vidí právě v semínkách většiny plodin, které my pěstujeme. Když necháme vysoké rostliny jako jsou divizna, pupálka, slunečnice nebo hořcice ale i třapatka, kopr a lopuch přes celou zimu, můžeme pak pozorovat sýkorky a stehlíky, jak vděčně ozobávají tyhle olejnaté dary.

Ježci budou rádi i za hromádky spadaného ovoce, aby si udělali dostatečnou tukovou zásobu na zimní spánek. Pokud jste někdy viděli ježka, jak si pochutnává na spadané šťavnaté hrušce a jak při tom labužnicky mlaská, příště už ji raději necháte ještě týden ležet :-) Ježci si rádi pochutnají i na vajíčkách slimáků a proto je v zahradě chceme. 

Ježkům můžeme pomoci i s příbytkem, a to když někde v zahradě necháme hromádku větviček, sena nebo slámy a nebudeme do ní zasahovat až do podzního jara. Kdybychom se rozhodli takovou hromadu pálit, pamatujme, že v ní může bydlet hned několik druhů užitečných živočichů, a raději ji opatrně a postupně přenosme na místo spálení. 

Obecně ale spalování organické hmoty není vhodné hned z několika důvodů: spalováním vzniká zbytečně další CO2, ubývá organická hmota, která se dříve nebo později může stát zdrojem živin pro další rostliny, hrozí nebezpečí rozšíření ohně a zejména se při spalování vždycky zabijí i pozitivní mikrooganismy a mnoho užitečného hmyzu, které sice okem nevidíme, ale které mají v přírodě svou funkci.

Malý ohýnek jako slavnost jistě neuškodí, ale pamatujme, jak dlouho každý takový strom roste a že za každý spálený strom bychom měli vysadit alespoň 3 další. Pro lepší svědomí si můžeme doma zapálit svíčku, a to nejlépe ze včelího vosku (namísto z parafínu) a poděkovat všem lidem a bytostem, které se podíleli na jejich výrobě.

Pěkné dušičkové dny a procházky přírodou Vám přeji.