07 - Renovace koupelny / památkový objekt 

požadovaný stav

V domě zakoupeném v roce 2015 nebyla dosud zavedena voda. V rámci rekonstrukce domu, byla část, která sloužila dříve jako chlívek a je jedinou zděnou částí domu, vhodná na koupelnu/prádelnu. Tento projekt se kromě renovace koupelny dívá i na celkové téma využití vody na pozemku a v domácnosti.

sektory = vnější vlivy

omezení od NPÚ bylo asi největším oříškem této přestavby

Požadavky Ústavu památkářské péče jsou vodítkem, jak používat původní postupy a obnovitelné stavební materiály. V tomto ohledu se v permakulturním designu rádi shodneme. V tomto případě však zamezují některým stavebním úpravám - možnosti zvětšit okna - aby do nich mohlo více světla. Zvenku má dům stále vypadat, jak byl “původně” postaven a používán, tedy jako chlívek. Proto bylo navrženo a schváleno, že obnovíme původní dveře do chlívku, která byla minulým majitelem zazděna a nahrazena malým oknem - používali místnost jako dílnu a propojili ji s domem úzkými dveřmi. (to dříve nebývalo a ke zvířatům se chodilo pouze vchodem zvenku domu). Aby se do místnosti dostalo světlo a teplo, navrhla jsem dveře nahoře prosklená, ty by ovšem nebyly přijaty, neboť nebudí dojem chlívku. Aby se tento dojem zachoval, nechali jsme vyrobit dveře s venkovními okenicemi.

použité stavební materiály:

konopný beton

hliněné omítky

betonová dlažba, druhotně použitá ze 4 různých domů

pěnové sklo jako izolace v podlaze - 3m3

benátský štuk kolem vany a dřezu (marseillské mýdlo, vosk Kreidezeit)

nové dveře - vnější z modřínu (trvanlivost) a vnitřní z borovice, dubový práh

dřevěné dveře druhotně použité jako stěna

příčka uvnitř z trámů druhotně použitých

dřevo na police

tiffani sklo v oknech a na zrcadle

rozvody vody v PE a PP trubkách

voda na pozemku a voda v domě

V době pořízení domu (2015) nebyla do něj zavedena voda a na pozemku byl vyhlouben vrt (bývalým majitelem), který nebyl s domem nijak spojený. Ten dříve sloužil jen k občasnému napuštění do barelu na mytí rukou, a do vaničky pro děti při letním využívání objektu. V rámci pozorování celého pozemku a pohybu vody bylo jasné, že na zavlažování zahrady bude používána voda dešťová.

Dům neměl okapy, a jejich instalace 2 x 1000 litrů IBC barelů bylo první opatření, které zajistilo dostatek vody na mytí a koupání, a také vysušilo přístupovou cestu k domu. K jednomu z IBC barelů je instalován ventil, který umožňuje jednoduché využití pro mytí rukou a nářadí při práci venku. Voda z těchto barelů slouží k mytí nádobí během teplé sezóny roku (duben - říjen), kdy se na zápraží rychle osuší slunečními paprsky.

Pitná voda je v té nejlepší kvalitě v blízké studánce v lese. Voda z vrtu byla testována a lze ji také považovat za pitnou, ovšem tvrdou.

voda a její znovu využití

V domě není splachovací toaleta, jediná odpadní voda je tedy šedá. Odpadní voda z vany a mytí nádobí odtéká odpadními trubkami za domem, kde je ve vzdálenosti cca 10m od domu, ve svahu, vysypána jáma s biouhlem, který se pravidelně vyměňuje. Do její blízkosti byly asi po dvou letech zakopány špalky břízy naočkované sadbou polničky topolové a hlívy ústřičné, aby se využila občas vznikající vlhkosti ve svahu. Naočkování špalku proběhlo v dubnu, v květnu byly špalky zakopány, a ve stejný rok v září již hlíva plodila. Svah je již teď na severní straně domu a je mokrý, osázený vrbou košíkářskou.

ohřev vody a vzduchu

je zajišťován bojlerem o objemu 40l, aby motivoval k úspornému používání teplé vody. Když odjíždím z domu, bojler vypínám.

Ideálním a permakulturním řešením by bylo postavit v místnosti kamna na ohřev vody a prostoru v koupelně. Bohužel to nebylo možné z následujících důvodů:

• v domě nelze postavit nový komín z důvodu ochrany památkářské péče
  

• dům má nízké stropy a připojit do stávajícího komína další přípojku (přes chodbu) by znamenalo vést ji ve výšce 160-180cm
  

• dům je dřevěný a jakékoliv punkové řešení není bezpečné z ohledu požáru
  

• vyvést komínovou rouru oknem není možné z výše uvedených důvodu a navíc ani estetické řešení.
  
   

• Ohřev vzduchu zajišťuje elektrický zářič v době největší zimy (leden, únor) a je puštěn vždy 1-2hodiny před hodinu před koupáním. Většinou to ale není nutné, a stačí teplota, která stoupá z horké vody ve vaně. Pára se v místnosti nesráží, díky hliněným omítkám, které vyrovnávají vlhkost.

• Otužování se studenou vodou anebo ve studené místnosti navíc přispívá ke zdravému duchu a tělu !

• Pro případ blackoutu je možné ohřívat vodu na kamnech ve světnici.

suchá interiérová toaleta

Pro potřeby méně mobilních návštěv, pro případ nemoci anebo v době velmi špatného počasí, byla vyrobena bedna na pilinovou toaletu, která je za stěnou. Její obsah se vynáší do venkovní kompostovací kadibudky. Na její výrobu bylo použito stavební vědro o obsahu 15l a na míru postavená bedna z prken, které zbyly z opravy stodoly, natřená je lněným olejem s pomerančovým olejem.

(viz obr příloha)

POUŽITÍ PERMAKULTURNÍCH PRINCIPŮ

pozoruj a jednej - při změnách v novém / starém / domě ani jinak nejde, a proto trvalo 4 roky správně naplánovat postup prací - bagr, spojení s vrtem, drenáž kolem domu, vyřešení odpadní vody výsadbou vrbiček, a teprve nakonec samotná rekonstrukce koupelny.

začleňuj - mnohé práce vznikly v rámci 5P a s dobrovolníky z programu EVS, aby se mohli navzájem inspirovat. dodnes z nich mnozí zůstávají v kontaktu a někteří mohli použít nabyté řemeslo ve svých projektech.

lokální a obnovitelné zdroje - stavební materiály a tradiční pomalé postupy, ruční práce.

kreativně reaguj na změnu - je alfa a omega každé stavební práce, zejména, kdy se člověk spolehne na řemeslníky. Dvakrát odložený kurz na benátský štuk se nakonec konal ve stejném termínu jako kurz UCHOVÁVÁVNÍ OSIVA, a účastníci si zkoušeli štuk na betonové desky namísto rovnou na zeď.

další materiály k tématu: článek v Klíči k soběstačnosti 7 - Permakulturní dům se věnuje příbuznému tématu - Renovaci starého stavení pohledem permakulturního uživatele.

obrazová příloha - viz prezentace s komentářem