Jak si napěstovat zdravé sazenice

Jak vypěstovat zdravé a odolné sazenice?

Sehnali jsme kvalitní osivo a hodláme si vypěstovat sazenice. Přitom je potřeba pamatovat na několik zásadních maličkostí. Každá semínko a rostlina reaguje na množství světla, tepla, prostoru a živin, které má k dispozici. Takže když začneme třeba rajčata předpěstovávat moc brzo na jaře a umístíme je v malých sadbovačích k oknu, na kterém není moc světla, nemůžeme očekávat kvalitní sadbu. Je to stejné jako u lidí, cokoliv sazenička zažije, to si v sobě ponese. Proto je důležité vytvořit jí co nejlepší podmínky.

Začít můžeme už tím, že se budeme inspirovat kalendářem zvaným Výsevní dny, který nám v souvislosti s fází Luny napoví, který den a ve kterou dobu je vhodné začít pěstovat rostliny pro kořen, list, plod nebo květ. Pokud ještě není součástí vaší knihovny, každý rok ho vydává Svaz Pro-bio, viz www.pro-bio.cz.

A kdy vysévat? 

Například má-li být rajče vysazeno po půli května, stačí na jeho vysetí polovina března a přesazení do květináčků po 3-4 týdnech, tj v polovině dubna. Jinak budou dlouhé a slabé, vytažené za světlem.

Semínka je vhodné sít na pěkně urovnanou zeminu v kelímku, zasypat je třeba přes sítko (jako když cukrujete bábovku moučkovým cukrem) a pak rovnoměrně zalít. Drobná struktura půdy zajistí, že budou sazeničky vzcházet rovnoměrně.

Pro prvních pár týdnů po výsevu je vhodná směs zralého kompostu a písku, která neobsahuje moc živin. Čistý kompost by rostliny vyhnal moc do výšky, hnaly by se za světlem, a někdy nebývá dost propustný. Proto je ve směsi písek. V této fázi potřebujeme, aby semena vyklíčila, začala růst víceméně pravidelně a sazeničky se vyvíjely rovnoměrně.

Některá semena klíčí ve vlhku a na světle a některé pidi sazeničky je jednodušší mlžit nebo rosit, než zalévat, abychom je proudem vody nevyplavili.

Když mají rostliny pěkně vyvinuté druhé pravé listy (to jsou ty, které už vypadají jako budoucí listy rostliny, neboť ty úplně první lístky se zvou děložní a vypadají víceméně stejně u všech rostlin a liší se pouze podle čeledi), je čas je rozesadit do kelímků/květináčků s výživnějším substrátem a poskytnout více prostoru vyvíjejícím se kořenům.

Při přesazování semenáčků (pikýrování) rostlin je třeba věnovat zvýšenou pozornost tomu, abychom jim nepoškodili kořínky. Jedná se vlastně o jejich trávicí systém, a tak si představme, že jim stěhujeme jejich žaludek a střeva a dotýkáme se jich, a s takovou opatrností postupujme. Vybíráme co nejkvalitnější substrát nebo vyzrálý kompost, který je přiměřeně propustný a výživný. Tedy žádné hroudy jílu, které by kořeny poškodily, ani písek, který nedrží pořádně vodu.

V kelímcích a sadbovačích by po zalití neměla v žádném případně zůstávat stát voda moc dlouho.

Určitě je potřeba si rostliny dobře poznačit – ať už přímo na kelímek, na tyčku od nanuka nebo jiný druh cedulky. Pokud pak budeme rostliny vystavovat přímému sluníčku a hrozí, že značky napsané fixem vyblednou, doporučuji používat starou dobrou obyčejnou tužku. A není na škodu pořídit si něco jako Zahradní deník nebo sešit, kam si budete značit, co jste kdy vysadili, z jakého osiva a třeba i procento klíčivosti (to zejména pokud půjde o vaše vlastní osivo), abyste měli do budoucna dobrou a spolehlivou statistiku.

Když přijde čas na vysazování sazenic přímo ven – což u rajčat, bazalky, lilku, paprik a dalších, které jsou původem z teplých krajin, bývá po polovině května, je zde zase pár triků.

Především je potřeba sazenice postupně otužovat. Představte si, že jste dva měsíce hýčkanou rostlinkou na parapetu okna a nezažili jste dosud nic jako je přímé slunce, vítr nebo nedejbože dotyk nějakého brouka. Průměrná teplota, kterou znáte, je 19º C, zálivka pravidelná, každý den vás chválí, jak přibýváte. A najednou vás dají na záhon, kde pálí slunce, fouká vítr, ve dne je 28º C na slunci a 10º C v noci. Kolem vás naskládají píchavou slámu, ve které bydlí tlamičky, kterým chutná vaše tělo, a uvážou vás provazem k nějaké tyčce...

Proto je otužování sazenic před vysazením do zahrady velmi důležité. Pamatujte na to pár dnů před termínem vysazení ven a zvykejte rostliny na stín a vítr venku přes den, večer je dejte zase dovnitř. Každým klepnutím bednou s květináčky také simulujeme otřesy, které mohou rostlinu potkávat. Samotné přesazení je vhodné naplánovat na odpoledne nebo podvečer. Když bude pod mrakem, tím lépe. Po vysazení je samozřejmě potřeba zálivka a můžeme začít rostliny zvykat na dodávku vody v intervalech několika dnů a ve větším množství – namísto každodenní trošky – aby se kořeny naučily hledat vodu v hloubce a ne těsně pod povrchem. U čerstvě vysazených rostlin zvláště je dobré zalévat vodou odstátou na teplotu zeminy, a tedy ne ledovou ze studny nebo hadice.