Jak nám chutná život ?
ajur – život
véda – věda
Ájurvédský a permakulturní pohled na lokální byliny
v tomto jarním salátu najdeme lipové listí, bílu řeřišnici luční, modrou pomněnku, květy šťovíku, a vlevo je ptačinec prostřední. mimo hrnec na je ještě mladá bršlice.
tady je v salátu česnáček lékařský, ptačinec prostřední, květy a listy pampelišky, máta peprná, popenec břečťanolistý a velké listy rukoly.
Jak souvisí permakultura a ájurvéda ? Ze své podstaty se dívají na ta nejjednodušší řešení s co největším efektem, čerpají z tradic a doplňují je o nejnovějšími poznatky vědy. Protože jídlo je něco, čemu se věnujeme každý den, je velmi snadné se zaměřit na správné složení, načasování nebo množství právě u jídla, pokud chceme změnit naše nastavení pro tělo, duši a ducha. Malou úpravou anebo změnou něčeho každodenního můžeme docílit velkého a trvalého efektu.
Když se bavíme o tradicích, můžeme se inspirovat právě Védami, které existují přes 5000 let v psané formě, a předtím se předávaly ústně. Podle Ájurvédské medicíny se chutě dělí podle toho, jaký obsahují element, a podle toho také ovlivňují následný efekt potravin pro naše tělo (které je také složeno z těchto elementů).
Jak nám chutná život?
Každá potravina obsahuje v zásadě všech šest chutí – sladkou, kyselou, slanou, pálivou, svíravou a hořkou - a to každou v různé míře. Ta chuť, která převládá, určuje jakou má potravina kvalitu a efekt na nás – na naši náladu, která potažmo ovlivňuje naše rozhodování, a také na stav našeho těla, a života. Proto se ta věda o životě jmenuje Ájur-Veda :-)
V tabulce jsou řazeny chutě od nejlehčí nahoře po nejtěžší dole. To nám může pomoci při pochopení, jaký mají na nás efekt.
Jak živly ovlivňuje chutě a jak chutě ovlivňují nás?
Když je tělo a mysl těžkopádné, sladké dorty a mastný bramborák nás ještě více stáhnou “k zemi”. Dobře by nám naopak udělal čerstvý salát s pikantním dresinkem a po něm procházka. Tímto harmonizujeme Kaphu.
Kapha je totiž složená z elementu VODY a ZEMĚ, tedy KAPHA = voda + země.
Když je naopak naše mysl a tělo “na větvi” (třeba když příliš cestujeme, jsme po celém dni na větrném kopci, anebo nevíme, kde nám hlava stojí), nejlépe nám udělá si sednout na zadek, a k tomu hutná polévka ze sladké zeleniny (mrkev, celer, petržel, pórek), ale bez příliš pálivého koření, anebo také vřelé objetí kamaráda nebo partnera. Čaj ze zázvoru se zdá jako dobrý nápad, protože nás zahřeje, ale je pálivý (takže element vzduchu navyšuje), a lépe by nám udělal čaj yogi s mlékem (které je sladké a uzemňuje). Tímto harmonizujeme Vatu.
Váta se skládá z elementu VZDUCHU a ÉTERU, tedy VATA = vzduch + éter. Éter vnímejte jako prostor, tedy co je všude kolem všech ostatním projevů a hmoty. Je toho všude nejvíce, a proto je Váta nejvíce náchylná na změny a vykolejení. Pečovat o svoji Vátu se tedy musíme naučit všichni.
Pro Pittu platí, že je nejmlsnější ze všech, a tak lidem s tímto nastavením to prostě musí chutnat. Také nejhůře snáší, když se nenají během doby, kdy je trávení nejsilnější, tedy mezi 11. a 14. hodinou. Projevem toho je vysoká nervozita až jedovatost. Harmonizaci Pitty dosáhneme, když jí dáme urychleně něco dobrého (někdy opravdu stačí vyvětrat a kus kvalitní čokolády :-) nebo káva s dortem). Protože je Pitta také hybatelem našeho metabolismu, tedy také trávení, má rychlé spalování a nepřibere potom. Samozřejmě se tak nedá řešit každý den, ovšem Pitta si může dovolit jíst skoro cokoliv, když to není pálivé a příliš kyselé.
Pitta se skládá z elementu OHNĚ a VODY, a proto je tak třaskavá :-), tedy Pitta = oheň + voda.
Jakou chuť zvolit podle své konstituce?
Při rozhodování, které chutě jsou pro vaši konstituci vhodné, potřebujete znát svoji vrozenou a současnou konstituci. Naprostá většina lidí jsme kombinace VPK, a vždy převládá jedna anebo dvě z nich. Svoji konstituci si můžete poskládat sami v dotazníku, který je ve většině knih o ajurvédě, a dnes také online.
Během roku a během našeho života se mění kvality VPK v našem prostředí. Dětství a mládí je více Kapha období (budujeme tělo – tj hmotu), střední věk má kvalitu Pitta (jsme aktivní a produktivní, jdeme za svým cílem), a ke stáří se projevuje Váta (moudrá Váta přemýšlí a třeba učí ostatní, nevyrovnaná Váta může trpět na praskání v kloubech a řídnutí kostí).
Během roku se proměnují kvality VPK v přírodě tak, že zima a pozdní jaro jsou kvality Kapha, horké léto má kvalitu Pitta a podzim a všechny přechody mezi sezónami jsou kvality Váta.
Co je při jídle nejdůležitější ?
Naše zdraví je založeno nejenom na tom, co jíme, ale také na tom jak a s kým jídlo jíme, kdy a kolik ho jíme, a také kdo ho pro nás připravuje. Kromě jídla je to ještě vyváženost pohybu a zastavení v našem každodenním životě .
Živly kolem nás a živly v nás – jak můžeme krotit Vátu?
Z pohledu védské astrologie je JARO obdobím, kdy se živly mezi sebou pěkně míchají - dochází k přenastavení rytmů na obloze, prodlužují se dny a teploty velmi skáčou nahoru a dolů, takže také v nás a zejména v našem trávení je všechno doslova vzhůru nohama. Převládající roli v nás a kolem má Vata (vzduch a éter), a proto je vhodné zařadit jednoduché odlehčující období, abychom ji trochu zklidnili. Vata může přinášet nerovnováhu a my se zklidněním snažíme vyrovnat a stabilizovat zejména naši mysl a připravit se na intenzivní letní období.
Ve védské tradici známe období NAVARATRI (nav = 9, ratri = noc), tedy 9 nocí a dní, kdy je vhodné odlehčit od toho, co do příštího období již nepotřebujeme. Můžeme to nazvat také tak, že vyměníme svoje nechtěné zlozvyky na lepší návyky. Stejně jako Velikonoce jsou svátkem pohyblivým, a zřejmě není náhoda, že období jarního masopustu spadá přesně do stejného období. Pro většinu z nás není vhodné držet rovnou půst nebo totální hladovku, anebo není možné se vypnout a odjet z našeho běžného života do samoty nebo jeskyně. Vhodné je spíše odlehčit to, co do sebe přijímáme – ať už jde o stravu nebo podněty smyslové – někdo omezí svůj jídelníček na lehčí stravu nebo takzvanou mono-dietu, někdo omezí čas na sociálních sítích, chození do společnosti a dlouhé ponocování. Pro všechny je vhodné vynechat různé stimulanty – jako jsou káva, alkohol, cukry včetně škrobů, a zaměřit se na jednoduché jídlo – pro někoho je to rýžová kůra, kichari, nebo zeleninové polévky. Vždycky se doporučuje najít si více času na chození do přírody, čas pro sebe, meditaci a pobyt v tichu, pravidelnou jógovou praxi a zajít si na ozdravnou masáž anebo zařadit doma každodenní lázeňskou péči ve formě bylinných koupelí anebo zábalů.
Navaratri začíná vždy na nejbližší Nov po jarní (nebo podzimní) rovnodennosti, a trvá 9 dnů a 9 nocí.
Pro rok 2026 jsou to tato období: 19. - 27. 3. 2026 a 11. - 20. 10. 2026.
Vzhledem k našim kalendářům jsme už na podzim společně vybrali termín jarního mungo dobrodružství na 3.–12. března 2026.
Zvu vás s Ivou Čenovskou, www.inspiracejogou.cz a Timem Mitchelem, mým učitelem ájurvédy a Védské meditace, na tuto "malou panča karmu". Jako přípravu se můžete podívat na video, které Iva s Timem před lety natočili na téma „Proč očista“.
Přihlašování je na email : ivacenovska@gmail.com, nejlépe před 1.3.2026.
v tomto salátu najdeme i neobvyklé jarní byliny, chcete-li plevel - svízel povázka, ptačinec, pampeliška, řeřišnice luční, česnáček lékařský a na dně lmisky je lipové listí
když vysejeme rukolu setou na jaře hodně na husto, brzy sklízíme hmotu na pesto a záhon je pak volný na další vysetí nebo přesazení předpěstovaných zelenin
Vhodné divoké listí pro toto jarní období jsou:
divoké zelené a hořké listy jako jsou kopřiva, pampeliška, řebříček, jitrocel, česnáček, pcháč zelinný, svízel syřišťový a svízel povázka, řeřišnice,..
kulturní zelenina: kadeřávek, řapíkatý celer, pórek, polníček, řeřicha, mangold, rukola
koření: koriandr semínko, kmín římský, fenykl,
Protože listy obecně jsou kvality chladivé, stejně jako saláty, budeme v jejich pojídání a kombinacích pokračovat také v letním teplém období. Hojnost jarních listů můžeme zpracovat do zásoby mnoha způsoby. Vyjmenované jsou v tabulce nahoře a popsali jsme je také v Klíči k soběstačnosti 11 – Uchovávání úrody (viz dále).
Ájurvéda v zahradě
Výsevní dny je kalendář biodynamických zemědělců a zahrádkářů, a vycházejí ze stejného rozdělení planet podle živlů. Však už Rudolf Steiner čerpal při své práci ze starých védských spisů. Dny v kalendáři jsou tedy rozdělené podle živlů na světelné/květové, vodní/listové, zemské/kořenové a teplé/plodové, přesně podle toho, na kterou část rostlin právě působí planety ve svém postavení na obloze nejvíce. Jako zahradníci se tedy rozhodujeme při plánování zejména výsevů a sklizně rostlin podle toho, jaký je právě vhodný den. Podle mého pozorování se nelze vždy trefit do každého vhodného dne, zejména pokud máme v zahradě polykulturní záhony, tedy smíšené výsadby různých zelenin. Určitě se ale vyplatí se kalendářem řídit při výsevech choulostivých rostlin – jako jsou třeba rajčata, dýně, bazalky – a potom při sklizni úrody, která vám má dlouho vydržet ve skladu – tedy sklizeň dýní nebo ovoce (plod) na celou zimu, při sklizni cibule a česneku (kořen) na uskladnění, anebo při zavařování ovoce (plod), kdy volba vhodného dne zaručuje, že se zavařeniny nebudou ve skladu kazit.
Pro ty z vás, kdo byste chtěli k pochopení více, je zde pozvánka na jarní a letní bylinkové kurzy, kde se těmto tématům věnujeme společně a naživo. Najdete je na www.akademiepermakultury.cz.
7.-10.5.2026 - pokročilý kurz Jedlá lesní zahrada v Jindřichovicích pod Smrkem
26.-28.7.2026 - Ájurvédské bylinkové praktikum 2026 na Malé jižní stráni
Tento článek vznikl pro Pravý domácí časopis v roce 2023, a pokud byste ho chtěli mít v papírové podobě a vracet s němu, stejně jako k dalším 120 stránkám, najdete ho tady: www.pravydomaci.cz
Autorka tohoto článku Katka Horáčková, spojuje ve svých seminářích moudrost ájurvédy a principy permakultury. Není učitelkou jógy, spíše průvodkyní v terminologii a využívá každodenní zahradní pohyby s ásánami pro protažení těla a udržení rovnováhy. Kromě permakulturních kurzů občas vyhlásí kurzy ájurvédského zpracování českých bylin.
A pak je tu ještě doporučená literatura, ze které stále čerpám a vybírám pro vás tyto:
Bylinářské tradice moudrých žen a mužů aneb hlubší pohled do světa bylin, Wolf-Dieter Storl
Herbář léčivých rostlin, 1.-9. díl, Jiří Janča a Josef A. Zentrich
Svět přírodních antibiotik, Josef Jonáš a Jiří Kuchař
Co tu kvete? - Kapesní průvodce přírodou, Aichele Dietmar
Léčivá kosmetika z přírody, Miriam Veit
Rostliny v ájurvédě, David Frawley a Vasant Lad
Ajurvédská péče o krásu, Melanie Sachs
Ájurvédská psychosomatická terapie, Daivd Frawley
Ajurvédská léčba pro ženy, bylinná gynekologie, Atreya
Ájurvédská kuchařka, Amadea Morningstar a Urmila Desai
Ajurvéda Léčivá kuchyně, Harish Johari
Léčivá síla drahokamů, Harish Johari
Jóga pro tělo, dech a mysl, A.G.Mohan
Druidský herbář, E. E. Hopman
Léčení kořením, A. Schwarz, R. Shweppe
Klíče k soběstačnosti najdete přímo od vydavatele, spolku Permakultura(CS),
na obchod.permakulturacs.cz
anebo mi napište na email katka.hora@gmail.com