Přírodní zahrada v zimě

Jaké práce jsou před zimou na zahradě nutné a jaké naopak raději necháme na jaro ?

Zahrada založená jako „přírodní zahrada” znamená nejen to, že nechceme používat postřiky a jiná chemická řešení. Snažíme se v zahradě a jejím fungování podporovat přirozené procesy v přírodě, abychom tak pomohli rostlinám ke zdraví, a sobě ušetřili práci zbytečnou nebo dokonce si vytvořili v zahradě problém.

Necháváme v zahradě co nejvíce organické hmoty, tj listů z bylin i stromů, posekané trávy mezi keři a vytváříme tak zdravý a různorodý, vzájemně se podporující ekosystém.

Není to ale obvyklý obrázek zazimovaných zahrádek, a tady je stručné vysvětlení a pár důvodů proč.

enykl v listopadové namrzlé mlProč nestříháme všechno před zimou?

V přírodní zahradě je důležité pozvat ke spolupráci tzv. chtěné organizmy (pozitivní predátory), což jsou většinou druhy hmyzu, kteří místo nás budou zasahovat v případě namnožení některého nechtěného hmyzu. Nejlepším příkladem jsou mšice a berušky. V každé zahradě se při vlhkém jarním počasí objeví mšice a mohou napadnout některé rostliny. Když budeme napadené rostliny odstřihávat a odnášet, mšice budou stále nacházet a obsazovat další a další rostliny a sát jejich šťávu.

Na každého okusovače však nejlépe platí jeho přirozený predátor, tj hmyz nebo jiný živočich, který se jím živí. Na mšice je to slunéčko sedmitečné – larva slunéčka za svůj život sežere několik stovek mšic. Slunéčko se často vylíhne ve stejné době jako mšice, a přezimuje ve spadaném listí anebo zahrabané těsně pod ním. Když tedy bude zahrada zametená a vyčištěná až na holou hlínu, berušky budou přezimovat jinde a mšice nenajdou buď vůbec anebo až potom, co mšice rostliny opravdu poškodí.

Tento přístup – pozvat pozitivní predátory ke spolupráci – je důležitý zejména v zahradě, která je nově založená, kde se ještě nevyskytuje vyrovnaný ekosystém. Je dobré si přiznat, že v nově založených zahradách se často vyskytne právě takováto výzva (necheme-li tomu říkat problém), a přemnoží se určitý tvor, a nějakou dobu trvá, než se namnoží jeho přirozené řešení. Tady se vyplatí znovu trpělivost a jeden ze základních permakulturních principů: POZOROVÁNÍ.řávek

Zdraví rostlin

Choulostivé druhy, jako jsou šalvěj, levandule, tymián, a další byliny původem ze Středomoří by mohly utrpět přes zimu, zejména tam, kde moc nesněží (sníh je přirozená izolace před mrazem). Proto se stříhají vždycky až po zimě. Jarní řez je také stimuluje k tvorbě více listů – což je pro nás výhodné, když je chceme sbírat do kuchyně – jinak by šly rovnou do květu.

Koloběh v zahradě

Některé druhy, které se mají vysemenit do příštího roku – jsou to druhy jednoleté a dvouleté, tj. Měsíček zahradní, Svazenka vratičolistá, Lebeda zahradní, Koriandr setý, Šalvěj muškátová – jsou ponechány se svými stonky, aby z nich mohla semena vypadnout.

Krása

Na ponechaných stoncích se v zimních měsících tvoří krásné tvary z jinovatky, rosy a pavučin, což mohou návštěvníci také obdivovat. Dokonce na to už existuje zahardnický termín a to je “dead plants beauty” neboli “krása mrtvých rostlin”. My však víme, že ta hmota není mrtvá, ale že je živným prostorem pro další druhy mikroorganismů a hmyzu v naší zahradě. Také slouží v zimě ptáčkům jako jsou sýkorky a stehlíci, kteří v nich vyhledávají semínka jako přirozená krmítka. Výskyt pavouků je mimochodem známkou zdravého ekosystému v zahradě.

Zkrátka: nestříháme, aby měly kde bydlet kamarádské druhy hmyzu, nevymrzly nám bylinky a nemuseli jsme je přikrývat před zimou, aby ptáčci měly co zobat přes zimu a abychom my měly co pozorovat.