k tomuto projektu vznikl článek na webu Permakultura CS, a z něho cituji. a doplňuji

Jak vysadit genofondový sad jabloní a hrušní (s pomocí procesu permakulturního designu)

Sázení stromů je důležitým krokem při řešení klimatických změn, a sázení ovocných stromů přináší kromě kyslíku a krásných prvků do krajiny také ovoce, a to doslova. Jako jeden z příspěvků právě proběhlé konference "Jak na permakulturní design" jsme na příkladu komunitní výsadby vesnického sadu přinesli reportáž strukturovanou přes jednotlivé kroky procesu permakulturního designu.

Celý proces permakulturního designu a jeho kroky nám pomáhají při výsadbách a komunitních projektech, ale hlavně jako záchytné body při plánování a přípravě jakékoliv soukromé i společné akce.

V angličtině existuje mnemotechnická pomůcka SADIMET (survey, analyze, design, implement, maintain, evaluate, tweak) a v češtině začínáme používat pomůcku PADRCHHÚS (pozorování, analýza, design, realizace, chod, hodnocení, úpravy, sdílení). Tak, jdeme na to ...

Pozorování

Obec Merboltice se nachází v sudetské částí Českého středohoří, takže nejstarší ovocné stromy ve vsi a okolí byly zasazeny německým obyvatelstvem, které bylo po 2. světové válce odsunuto. Najdeme tu tedy 70 a víceleté jabloně a pár 100 letých hrušní. V rámci zmapování tzv. původních odrůd ovocných stromů jsme navázali na práci Martina Lípy a jeho dlouholeté aktivity v oblasti, a mluvili s nejbližšími sousedy a starousedlíky. Také jsme prostě prolezli křoví, tj okraj lesa, který tím jak postupuje, tak mnohé ovocné stromy zcela pohltil jasan, javor, líska, hloh, šípek, trnka, brslen, lípa a bříza. V nadmořské výšce 360 – 460 m.n.m. se nejlépe daří jabloním a to v odrůdách letních, podzimních a zimních.

Analýza - stávající stav

Pozemek

Pozemek vhodný pro výsadbu jsme vybrali společně s místním bio farmářem a jeho rodinou, která ve vsi hospodaří na většině kopcovitých luk a pastvinách. Chovají krávy na produkci mléka, ovce na obnovu pastvin, kus orné půdy mají na nejrovnějším místě ve vsi pro pěstování obilí. Jako správní hospodáři již sami vysázeli několik větrolamů a obnovili aleje vedoucí mezi jejich pozemky a podél polních cest. Pozemek pro výsadbu sadu se nachází na jižním konci vsi, mezi remízkem a bývalou poutní cestou, kterou ještě lemují velmi staré třešně. Je to víceméně pruh o nepravidelné šířce 30 – 100 metrů.

Design

Stromy

Rozestupy mezi stromy jsme zvolili takové, aby bylo stále možné současné užívání louky – tj sekání traktorovou sekačkou (tedy 12m každým směrem) – a sklizeň sena pro krávy. S ohledem na choulostivost/odolnost odrůd jsme zvolili, které odrůdy budou vysazeny na chráněnou polohu pod kopcem a které na větrném kopci. Na plochu asi 0,5 ha jsme v první fázi (2017) vykolíkovali místa pro 40 stromů, lokálních a osvědčených odrůd jabloní a několik vzorků, které jsme označili číslem – ty, které jsme našli v "křoví" a na jejich určení počkáme, až zaplodí ovoce. Od každé odrůdy jsme nechali naroubovat 2 stromy na typové podnoži A2, která zajistí dlouhou životnost a dobrou vzrůstnost, ve spolupráci s lokálním školkařem a středním zemědělském učilištěm. V druhé fázi výsadby (2018) jsme vybrali hrušně, a to 18 míst v sadu a 10 stromů na dosazení stárnoucí třešňové aleje.

Lidi

Od začátku celé akce "Výsadba Sadu republiky" bylo v týmu několik hlavních nadšenců, a vstřícný majitel pozemků a strojů, který je poskytl a zapůjčil. Obrovskou pomocnou silou jsou pak také mnozí sousedé, kteří jsou sdruženi ve vesnickém spolku Sousedské sdružení Merboltic (SSM) a mají za sebou již zkušenost s osázením několika alejí (k místnímu obnovenému křížku, dosadby do remízků, obnova větrolamů, apod). Možná, že úspěšným společným akcím nahrává I to, že se schůze spolku musejí konat v místním hostinci :-) Den výsadby jsme zvolili na sobotu, aby se mohli zapojit mnozí víkendoví obyvatelé vesnice.

Poloha sadu je také šťastně vybrána proto, že se pozemek nachází blízko sjízdné polní cesty, a jsou tedy tak dostupné pro případnou zálivku (v prvním roce po výsadbě bylo extrémní sucho) a také blízko pozemků dalšího spolku ve vsi, který se zabývá právě péčí o krajinu a pořádá pravidelné permakulturní kurzy (Spolek Hvozd). Tím pádem se jeho členové a návštěvníci často do vznikajícího sadu projdou a mohou si případně všimnout, když je potřeba nějak zasáhnout (např. oprava oplocenek). Extenzivní výsadby v krajině totiž velmi často trpí nedostatkem péče, protože jsou prostě špatně dostupné a/nebo na odlehlých místech.

Ochrana

Při extenzivních výsadbách v krajině, kde se vyskytují divoká zvířata, je důležitá dostatečná ochrana proti okusu a vytloukání. Pokud se tato část při vysazování zanedbá, stromy trpí a nedočkáme se ovoce (doslova). Správné ukotvení stromů ke kůlům je důležité, aby se zabránilo výkyvům stromu ve větru a vytrhání tenkých vznikajících kořínků. Kotvení je třeba každý rok zkontrolovat a posunovat. Podle druhu zvěře v okolní krajině je třeba ochránit stromy králičím pletivem kolem kmenů, a lesnickým pletivem kolem kůlů proti zvěři srnčí a jelení.

Realizace výsadby

Načasování výsadby je důležité. Konec října je nejen obdobím kolem svátku založení československé republiky, také je to doba, kdy jsou stromy už bez listů, a školkaři vám je rádi vyorají nebo dodají včas. Také to bývá doba, kdy se můžete spolehnout na včasnou dešťovou zálivku po sázení. Co může stromům (jejich odhaleným kořenům) během výsadby uškodit je silný vítr nebo slunce, které mohou způsobit zaschnutí kořenů. Pak je třeba stromy odhalit až těsně před výsadbou. Konce kořenů se mají před výsadbou lehce zastřihnout, pokud jsou poškozené.

Metodika pro správnou výsadbu ovocných stromů je dopodrobna popsána na mnoha místech (včetně webu Akademie permakultury, www.akademiepermakultury.cz/studijni-materialy), takže jen zmíníme, co se se nám osvědčilo v našem konkrétním případě:

• Na vysazení stromu je nejlepší počet ve skupině 3 lidi.
  

• Kůly a nářadí má být ostré a opravené a v dostatečném množství.
  

• Je velmi vhodné vysvětlit a názorně ukázat postup prací na ačátku sázení: velikost a tvar jámy, postup práce: díra – kůly – strom; hloubka zasazení stromu - složení substrátu – přivázání stromu – ušlapat/neušlapat kořeny – výsadbová jáma ve svahu - zálivka – oplocení).
  

• Pokud sázíte celý den a průběžné vám přicházejí pomáhat lidé, kteří nebyli na začátku sázení, vždycky k nim přidejte někoho, kdo prošel úvodním zaškolením.
  

• Zkušenost z praxe potvrzuje, že na každých 10 lidí, kteří vesele kopou a sázejí, je potřeba jeden obíhající člověk, který diplomaticky dohlíží na postup výsadby a přináší a odnáší chybějící nářadí nebo součástky, případně včas poradí a zasáhne.
  
  

Údržba

Údržba sadu může znít až trochu technicky, jde ale zejména o to zajistit stromům zdárný vývoj v prvních letech. Pokud je příliš sucho, je potřeba jim pomoci dostatečnou zálivkou v jedné až dvou velkých dávkách během vegetace. Kontrola ukotvení a ochranného pletiva je dalším krokem. A daleko nejdůležitější je zabránění prorůstání travního drnu do kořenů vysazených stromků. Konkurence trávy je nejčastějším důvodem chřadnutí vysazených stromů. Proto má být výsadbová jáma při sázení dostatečně široká (min. 1m) a minimálně jednou za rok je třeba prorůstající trávu odstranit – nejlépe širokou motykou nebo rycími vidlemi a rukama. Nastýlání kartonu a sena může pomoci, ale pouze tam, kde máme jistotu, že nehrozí "zabydlení" hlodavci a zejména hryzcem. Osetí výsadbové jámy nařídko svazenkou naláká včely a může zabrat místo invazivní trávě.

Dalším způsobem údržby jsou pravidelné jarní setkání a kurzy o Řezu ovocných stromů, během kterých se zájemci dozví jak strom jako celek funguje, jaké má potřeby a jaký je jeho životní cyklus. To všechno je důležité si uvědomit pro pochopení a následnému provádění jakéhokoliv zásahu na stromě. Nejlepší je vše demonstrovat na příkladech a nově vysazený sad je proto ideálním prostorem pro terénním cvičením, kde si pod dohledem můžeme předvést zásady řezu na reálných příkladech.

Hodnocení

Kromě pravidelných návštěv a procházek, kdy zjistíme, jak se stromům daří či nedaří, fotodokumentace a radosti z jejich růstu, se snažíme zajistit pravost původních odrůd. Výhledem do budoucna je, že až začnou nově vysazené stromy pravidelně plodit, je potřeba ověřit správnost odrůdy a to především u stromů, které byly roubovány z místních starých stromů. Proměnlivost ovoce na starých stromech je poměrně velká a plody nemusí být určeny přesně. Stromy budou také označeny a jejich poloha bude pomocí GPS souřadnic uvedena v mapě. To všechno proto aby bylo možné každou odrůdu snadno nalézt a dále množit.

Sdílení

Každá nová zkušenost se v lokalitě hodí a proto je skvělé, že se na výsadbě podílelo mnoho lidí, kteří teď vědí, jak správně sázet a pečovat o stromy. Sad je volně přístupný a tak to i zůstane. Každý má možnost kdykoliv do sadu přijít a těšit se z něj a v budoucnu snad i z jeho plodů. Ke sdílení budou ze sadu zkušenosti, a po dohodě časem i rouby.

použité permakulturní principy - vyplývají z celého textu.

• LOKÁLNÍ A OBNOVITELNÉ ZDROJE - kompost, lidi, stromy z ČR
  

• POZORUJ (nejdříve pozemek i společnost ve vesnici)
  

• UCHOVÁVEJ ENERGII, ZÍSKÁVEJ VÝNOS - pěstování ovocných stromů
  

• ZAČLEŇOVÁNÍ NAMÍSTO ODDĚLOVÁNÍ - sad je veřejně přístupný
  

použitá permakulturní etika

Péče o Zemi i péče o lidi vyplývá již ze samotného pěstování a výsadby ovocných stromů, ty zajistí do budoucna jídlo pro další generace. Spolupracovali jsme s biofarmářem, na jehož pozemku byl sad vysazen, a do výsadby se zapojili dva místní spolky. Během výsadby bylo zajištěno dostatečné teplé pití a jídlo

Silné a slabé stránky projektu

slabé stránky - ničení výsadby hryzcem a vysokou

Od roku 2017 (výsadba jabloní) a doplnění výsadby hrušní v roce 2018 postupně nahrazujeme stromy, které byly zničeny působením hryzce - ten se ukazuje jako největší hrozba pro vývoj stromů. Do letošního roku (2023) došlo k nahrazení alespoň ⅓ stromů.

silné stránky - sousedství zahradnice, zapojení vesnice

Přestože je sad na konci vesnice, nejbližším pozemkem sousedí permakulturní zahradnice (Katka Horáčková) a často za ní jezdí na návštěvu sadařka Kristina Kadlecová, takže je snadné si všimnout, co je potřeba v rámci údržby udělat

V letech suchých byly stromy zalévány 1 nebo 2x ročně v létě. Provádíme jarní výchovný řez - někdy je to spojeno s kurzem. V létě kosíme nedosečené čtverce louky po farmářovi, který seká sekačkou za traktorem. Na podzim jsme alespoň každý druhý rok okopali výsadbové jámy a vypleli kolem stromů.

Z místa sadu je krásný výhled a je tedy častým cílem návštěv místních a jejich návštěv. To také přispívá k tomu, že si včas všimnou toho, jak sad prosperuje a proměňuje se během roku.