LÉTO budiž pochváleno
ajur perma čtvrtletník

Jak se nám líbí život?

ajur – život

véda – věda

Ájurvédský pohled na lokální byliny – tentokrát se podíváme očima pořádně otevřenýma, na květy a barvy kolem nás.  A také se naladíme na vesmírné pohyby planet nad námi.

Barvy pro každý den podle planet nad námi

Žijeme na téhle krásné a úžasné planetě, která je součástí galaxie, a ta má svoje zákonitosti a pravidla. Jak tak putujeme vesmírem, otáčíme se jako slunečnice za sluncem, a také za ostatními planetami. Každá z planet má svoje vlastnosti a vzbuzuje v nás to podobné – někdy je to vášeň, jindy rozmrzelost, bojovnost anebo harmonie a klid. Každý den v týdnu je tak spojený s planetou, která právě pluje nad námi, a my se na ni můžeme také naladit. Kromě vesmírného zvuku OM, což je spíše slabika složená ze všech samohlásek, tedy AEIOUM, jsou to barvy, které jsou také určitou formou vibrace. Barva, která náleží určité planetě a dnu v týdnu, je určená védskou astrologií, naukou, která se nazývá Jotish. Ta je známá nejen podrobnějším horoskopem podle našeho data a hodiny a místa narození, ale také pochopením vlivů planet na naše chování. Když se tedy naladíme na barvu planet, které jsou právě nad námi (a to doslova), bude se nám dařit v našich každodenních záležitostech i při speciálních rituálech. Budeme pak prostě pod šťastnou hvězdou.

Jaké barvy se tedy hodí pro který den?

Pokud máte doma spíše jednoduchý šatník s pár kousky oblečení, můžete se naladit na kosmické rytmy třeba barvou doplňků, které budete nosit k neutrálním stálicím svého stylu. Šátky a šály jsou ideálním řešením, a stejně tak můžete zařadit i šperky z kamenů, které vyberete právě podle jejich barvy.

Léto a živly - pohledem ájurvédy

LÉTO je období horké a jasné, velí mu pitta, a ta je složena ze živlů oheň a voda, a to může být celkem třaskavá kombinace. Proto jsme všichni v létě jaksi na jehličkách, jsme velmi aktivní a máme dojem, že můžeme zvládnout všechno a být na několika místech najednou. A někdy máme pocit, že žijeme jenom ze Slunce :-). Ano, všichni máme v sobě pittu, tu sílu, která v nás hoří pro něco, co nás naplňuje. Pitta, když je ve své harmonii, jde cílevědomě za svým cílem a transformuje jednotlivé kroky do zdárného výsledku. Pitta je ráda ve středu pozornosti a také má svoje takzvané výkonné orgány, a těmi jsou oči, žaludek a játra. Proto, když se někdy říká, že nás spaluje pohledem, anebo když nám někdy nesedne jídlo, tak nás pálí žáha, je to opravdu tak.

Spojení oheň a trávení je celkem známé, trávicí oheň se jmenuje agni, a je to první slovo védských textů. Agni je oheň nejen trávicí, ale znamená také světlo, je to oheň transformační a symbolický. Pokud člověku se silnou pittou něco nechutná, nevoní nebo se nehodí, umí to dát dostatečně silně najevo. Prostě přes to nepojede vlak, ani vagónek. Trávení je dobré mít v pořádku v každém ročním období, a zrovna v létě, v horké části roku, je důležité to nepřepálit. V létě si dáváme pozor na pálivé koření, které by nás mohlo doslova prohnat. Sice je známo, že chilli a tabasco fungují jako přirozené ochranné prostředky proti zkáze jídla - když ho třeba skladujeme na chatě bez ledničky. Pro naše trávení ale mohou být moc silné a pálivé. Raději zvolíme kurkumu, které se zaprvé nemůžeme předávkovat, sama o sobě není pálivá, ožlutí nám krásně každé jídlo, a v potravinách i v těle funguje jako skvělý antioxidant, a zabraňuje zánětům. Pokud jsme pijáky kávy, pak je vhodné ji obohatit o kardamom, který jemně ochlazuje a vyrovnává efekty kofeinu na naše nadledvinky.

Vhodnou volbou jsou pokrmy spíše chladivé, ne však vyloženě chlazené! Listy koriandru, máta, první okurky nebo čerstvé ovocné šťávy jsou ve stínu stromů vítaným ochlazovačem. Jogurt je potravina chladivá a vhodná pro letní období. Naopak ledové kostky nebo zmrzlina nám mohou trávení spíše uspat.

Letní salát není jen z listů - květy jedlé a krásné

Pokud jste spíše na saláty, tak teď je na ně právě vhodná doba, jedí se přeci syrové. Zahrady a okraje lesů stále nabízejí dostatek vitamínů v nejrůznějších tvarech a velikostech.

Salát na jaře se skládá zejména z listů, které jsou mladé, křupavé, málokdy hořké a tvrdé. Salát v létě se může skládát spíše z více květů, protože ty nepropadají tendenci být hořké, spíše obsahují sladký nektar. Na zahradu tak nezapomeňte nasít právě pestrou paletu letniček a dvouletek, které můžete dosévat i postupně během léta.

Z těch jednoletých jsou to:

měsíček zahradní, krásenka zpeřená, sléz maurský nebo lesní, topolovka růžová, brutnák lékařský, divizna velkokvětá, kopretina věncová, lichořeřišnice větší, chrpa modrák, heřmánek, afrikán jemnolistý, artyčok kardový, okvětní plátky slunečnice. Postupem léta jsou to i květy cuket a dýní, o kterých víme, že už nedozrají.

Tip: ochutnejte i poupata těch zelenin, které vám jdou do květu, jako například rukola, ředkvička, hořčice – chutnají všechny jako lehce pálivá brokolice, stejně jako mladá kokoška pastuší tobolka nebo penízek rolní.

Kromě klasického listového salátu najdeme v zahradě i dodavatele listů ze světa bylin - jsou to všechny slézy – maurský, kučeravý, lesní, potom i mladé listy topolovky. Mladé výhonky kostivalu anebo pcháče jsou skvělé obalené v těstíčku a osmahnuté na oleji, stejně jako stonky rukoly, když vám už půjde do květu. Po celý květen můžeme přidávat do salátů listy z lípy, které jsou vyloženě lahodné, a když se naučíme správně pozorovat, najdeme i stinná místa v lese, kde listy zůstanou měkčí delší dobu.

Květy trvalek vhodné do salátů mají i tyto stálice: okvětní plátky růže a pivoněk, sedmikrásky a pampelišky, květy pažitky a všech cibulovin, květ bezu černého, jetele, jahodníku, fialky a macešky, levandule, řepík, dobromysl, yzop. Z těch méně známých jsou to: květy begonie, hosty, monardy (zavinutky), agastache, květý vonných pelargonií, ibišku syrského, čekanky, nebo také plaménka latnatá a echinacea. Denivky kvetou jen jeden den a jejich oranžové květy obohatí každý salát – jen s nimi opatrně a pomalu, vybíráme jen Denivku plavou (Hemerocallis fulva), a jako s každou novinkou začínáme opatrně, nebo je přidáme do jídla vařeného.

A že se ke kopřivě a bršlici můžeme chovat jako ke špenátové zelenině, kterou opakovaně sekáme a ona obráží čerstvým mladým listím, to je asi věc celkem známá. Stejně tak se chováme k vytrvalým cibulím a pažitce, poslouží nám tak i lebeda zahradní (červená i zelená), a merlík všedobr.

Ájurvéda v letní zahradě

Letní hojnost do špajzu - sbíráme byliny, nakládáme do oleje, mastíme tělo i vlasy

Slunečné dny jsou jako stvořené pro to, abychom si nasbírali byliny pro další zpracování a pro popíjení v zimě. Zásadou je, že sbíráme byliny z čistého prostředí a nejlépe ve dnech, kdy alespoň 2 dny předtím nepršelo. O to lépe nám budou schnout doma – zavěšené ve svazcích anebo rozprostřené na sítech. Teplota by neměla přesáhnout 35C jinak se ztratí aroma, kvůli kterému byliny sbíráme.

Byliny a oleje

Pro výrobu macerovaného bylinného oleje vybíráme základní olej podle způsobu použití výsledné medicíny. Pokud víme, že do bylinkového oleje použijeme esenciální oleje (EO), vybereme si olej panenský olivový, a víme že EO si poradí s jeho výraznou vůní. Pokud vyrábíme olej, který bude na pleť obličeje a nebudeme ho tedy doplňovat esenciálními oleji, zvolíme olej s vůní méně výraznou – vhodným kandidátem je olej sezamový, který dobře přijímá vlastnosti bylin a zvládne stát na slunci, skvělý je i mandlový nebo meruňkový.

Letní slunovrat je vrcholem léta, kdy byliny mají svoji největší potenci. Je to nejdelší den v roce a máme tak dostatek času nasbírat od každé byliny trošku. Některé herbáře dokonce uvádějí, že byliny nasbírané po 21. 6. už nemají takovou sílu. Určitě se osvědčí nasbírat před tímto datem byliny pro zimní období, kdy budeme sluneční energii hodně potřebovat v bylinkových čajích, a během zbytku léta klidně sbírat byliny na čaje, které si uvaříme hnedle z čerstvých listů a květů.

Svatojánský olej nakládáme právě na letní Slunovrat. Třezalku tečkovanou sbíráme, když se jí sotva otevírají poupata, a pamatujeme na to, že mají být byliny suché. Pro nakládání do oleje je necháme ještě 2-3 dny zavadnout, aby ztratili skoro všechnu vodu. (Naťové byliny sesychají v poměru 1:4, tedy ztratí ¾ svojí hmotnosti, květy ještě více). Pak je ve sklenici zalijeme panenským olivovým olejem a macerujeme na okně na slunci po dobu minimálně 6 týdnů.

Pokud pracujeme v souladu s planetami a zejména Lunou (která je patronkou všech bylin a emocí v nás), nakládáme byliny při novoluní, a stáčíme je na další úplněk. Pro macerování s určitým záměrem můžeme zvolit barvu třeba čakry nebo planety, jejíž vlastnosti chceme podpořit. Dobře nám poslouží barevné hedvábné papíry, které převážeme přes běžnou zavařovací sklenici se širokým hrdlem.

Stejným způsobem si můžeme připravit medicinální oleje z řepíku lékařského (je skvělý na opruzeniny a spáleniny), měsíčkový olej (hojivý po všech směrech), nebo třeba mátový (osvěžuje unavené nohy), a také třeba vlasový olej (kopřiva a přeslička). Vlasy obecně v létě spíše trpí sluncem, a tak jim můžeme posloužit mytím dešťovou měkkou vodou, a také tím, že je občas namastíme třeba kokosovým olejem.

Pokud chceme pozvednout macerovaný olej na vyšší kosmetickou úroveň, pak po scezení bylin můžeme přidat některý ze vzácných olejů, které nemají stát na slunci – pupalkový, šípkový, arganový, rakytníkový nebo jojobový, a pak už sklenice udržujeme v temnu. To, že volíme oleje v biokvalitě je samozřejmé, neboť kůže je naším největším trávicím orgánem, a co bychom si nedali do salátu, nedáme si ani na pokožku.

Podrobně se zpracování bylin a propojení s aromaterapií a ájurvédou věnujeme během letního praktického kurzu, přijeďte se krásně umazat, a také navonět a inspirovat!

• Víkendový praktický kurz ÁJURVÉDSKÉ BYLINKOVÉ PRAKTIKUM na Malé jižní stráni se koná 26. – 27. 7. 2025 v ukázkové přírodní a permakulturní zahradě v Českém středohoří.

• Víkendový praktický kurz ÁJURVÉDSKÉ BYLINKOVÉ PRAKTIKUM v Aši se koná 23. a 24. 8. 2025 v DDM Sluníčko a je zaměřený na přípravu našeho těla, mysli a duše na další školní rok. Kurz je tedy vhodný nejen pro pedagogy a rodiče.

Léto je také čas bobulí

Léto je požehnaným obdobím, kdy se v zahradách každý den dozvídáme něco nového. Ještě v kvetnu jsou to rebarborové koláče, začátkem června už sbíráme plody zimolezu kamčatského (Lonicera kamchatika), který drží příčku jako první sladkokyselá exploze v našich ústech. Následují samozřejmě jahody – ať už zahradní nebo ty měsíční v louce. Třešně si pak předávají štafetu s rybízem a malinami, jejichž hojnost se nám pak vecpe do mnohých prázdninových zavařovacích seancí. Z černého rybízu jsme již posbírali pár mladých listů na čaje, a jeho bobule budou hojnější, když budeme mít v zahradě alespoň dvě odrůdy. Obecně je vhodné pořizovat keře alespoň ve 2 exemplářích – ušetříme si tím čas zjišťováním (a čekáním na potvrzení), zda jde o keře samosprašné nebo cizosprašné (tj potřebují druhého k opylení). Tohle platí zejména pro zmíněné zimolezy a hlošiny okoličnatou a mnohokvětou (Eleagnus umbellata a E. multiflora).

Muchovník (Amelanchier) je skvělým keřem pro všechny, kdo chtějí na zahradě chuť borůvek, ale nechtějí pořizovat rašelinu, protože prosperují v běžné zahradní alkalické půdě. Je to skvělý keř pro rodinné zahrady, protože bobule dozrávají postupně po dobu několika týdnů. Jsou tedy nevhodné pro komerční pěstování, a je z nich skvělá mucholáda :-). Navíc na jaře kvete nádhernými hrozny bílých květů a na podzim se jeho listy zbarví do červena. Podobně se chová i aronie (černý jeřáb), který je další medicínou v našem jídelníčku. Pokud se lehce vrátíme k tématu jedlých listů ze zahrady, musíme se ještě zastavit u vína a moruše – oba mají lahodné mladé listy, do kterých lze zabalit ledasco, když u nás ty banánové listy nerostou …

O jedlých trvalkách kulturních, planých i permakulturních, píšeme v publikaci Klíč k soběstačnosti 13 – TRVALKY, kterou najdete na www.obchod.permakulturacs.cz . Dozvíte se tam i o množení trvalek, pěstování lučních porostů, zelených střechách a jedlých kořenech.

Katka Horáčková, spojuje ve svých seminářích moudrost ajurvédy a principy permakultury. Není učitelkou jógy, spíše průvodkyní v terminologii a využívá každodenní zahradní pohyby s ásánami pro protažení těla a udržení rovnováhy. Kromě permakulturních kurzů občas vyhlásí kurzy ajurvédského zpracování českých bylin, najdete je na webu www.permajoga.cz

Tento článek vznikl pro Pravý domácí časopis v roce 2023, a pokud byste ho chtěli mít v papírové podobě a vracet s němu, stejně jako k dalším 120 stránkám, najdete ho tady: www.pravydomaci.cz